Obsah

• Koho najdu v Obci křesťanů?
• Je v Obci křesťanů místo i pro děti a mládež?
• Jak zjistím, zda je Obec křesťanů tím, co hledám?
• Je Obec křesťanů spojena s nějakou jinou církví či hnutím?
• Jaký je v Obci křesťanů postoj vůči ženám?
• Jak je Obec křesťanů financována? Jsou kněží placeni nebo jde o dobrovolníky?
• Věří Obec křesťanů v Bibli?
• Jestliže v Obci křesťanů není žádné dogma, jaký názor vlastně Obec křesťanů zastává? Jaký má postoj k otázkám potratů anebo homosexuality?
• Mají kněží Obce křesťanů svobodu měnit způsob konání obřadů? Mohou měnit slova v rituálech?
• Je Obec křesťanů pochybnou skupinou lidí, která „odchytává“ mladistvé a odtrhuje je od rodičů?
• Je Obec křesťanů organizací, která rafinovanými triky obírá lidi o peníze za účelem vlastního obohacení?
• Je Obec křesťanů seskupením, které si z tradic původního křesťanství a z všeobecně uznávaných obsahů současného křesťanství vybralo jen jeden zvláštní názor (jednu oblast), aby zastávalo jen tento názor samotný?
• Je Obec křesťanů společenstvím, jehož členové musejí povinně vyznávat určité články víry, i když jim nerozumí anebo je považují za nesmyslné?
• Je Obec křesťanů společenstvím, které je malé a proto neznámé?
• Je Obec křesťanů skupinou lidí, kteří vyznávají určitý „katalog víry“?
• Je Obec křesťanů institucí, která lidi vede silou své autority, předepisuje jim, jak mají žít a skrze smlouvy se státem uplatňuje svou moc?
• Je Obec křesťanů společenstvím s Kristem?
• Je Obec křesťanů společenstvím s křesťany?
• Je Obec křesťanů „církví antroposofů“?
• Co má Obec křesťanů společné s antroposofií?
• Obec křesťanů vůbec není křesťanským společenstvím — hovoří o Kristu jen naoko, protože jejím skutečným učením je antroposofie — východní neognostický surogát (náhražka)!
• Věří Obec křesťanů na dva chlapce jménem Ježíš?
• Obec křesťanů nemluví o Ježíši Kristovi, ale uctívá Slunečního boha!
• Jaké je stanovisko Obce křesťanů k otázce reinkarnace (převtělování)?
• Zastává Obec křesťanů k reinkarnaci nějaký postoj?
• Jak se staví Obec křesťanů ke zrovnoprávnění žen?
• Mohou se kněží/kněžky Obce křesťanů ženit/vdávat?
• Co si Obec křesťanů myslí o nových sňatcích rozvedených?
• Je v Obci křesťanů někomu podruhé ženatému/vdané odepřeno přijímání?
• Jak se Obec křesťanů staví k antikoncepci a umělým potratům?
• Obec křesťanů staví člověka na místo, které patří Bohu, a proto má namísto bohoslužby obřad posvěcení člověka!
• Obec křesťanů staví namísto spásy Ježíše Krista samospásu!

Koho najdu v Obci křesťanů?

Obec křesťanů byla založena specielně pro ty, kdo hledají obnovené chápání a vyjádření křesťanství a neuspokojuje je pojetí současných církví.

Svou cestu k Obci křesťanů si našli různí lidé, kteří se začali podílet na jejím životě. Jsou to lidé s hudebním či jiným uměleckým talentem, ale také učitelé, zdravotní sestry, knihkupci, tesaři anebo počítačoví experti. Většina z nich (ne-li všichni) se snaží žít svůj každodenní život v porozumění lidskému bytí, v porozumění ve smyslu hodném lidského ducha. S ohledem na to si mnozí začali vážit poznání umožněné dílem Dr. Rudolfa Steinera — obzvláště v oblasti křesťanství, ale i ve výchově, vzdělání, medicíně, zemědělství, umění, hudbě či filozofii.

Nejlepší způsob jak poznat život v Obci křesťanů je přijít a uvidět vše na vlastní oči.

Je v Obci křesťanů místo i pro děti a mládež?

Dětem patří v Obci křesťanů zvláštní místo. Víme, že děti mají své vlastní, specifické náboženské potřeby, odlišné od potřeb dospělých. Děti jsou jemně a svobodně vedeny k pochopení křesťanství a k porozumění Kristově činu. Je vyloučena jakákoliv forma přímé interpretace.

Svátost Křtu patří k narození. Může ji přijímat dítě přibližně do 14 let. Přechodu od dětství k mladosti v období puberty se týká svátost Konfirmace. Od 7 do 14 let věku je dítě schopno se účastnit zvláštního Nedělního obřadu pro děti. Po Konfirmaci se mohou mladí lidé spolu s dospělými účastnit eucharistické bohoslužby — Obřadu posvěcení člověka.

Obec křesťanů neklade na děti a mládež zúčastňující se jejího života žádné požadavky. Snaží se však rozvíjet jejich svobodu a zodpovědnost.

Jak zjistím, zda je Obec křesťanů tím, co hledám?

Jste-li nespokojeni s formou křesťanského života, jehož se momentálně účastníte, případně pokud jste již na křesťanství zanevřeli, můžete jednoduše přijít a podívat se. Pokud tak chcete učinit, radíme Vám podívat se na program nejbližšího dění a vybrat si, co Vás zaujme.

Ne každý nakonec zjistí, že Obec křesťanů je přesně tím, co hledá, ale mnozí jistě ano.

Je Obec křesťanů spojena s nějakou jinou církví či hnutím?

Ne, Obec křesťanů je zcela nezávislým hnutím. Bylo založeno jako nový impuls v rámci křesťanství. Někteří z jeho zakladatelů byli předtím aktivní jako faráři a kazatelé v jiných církvích — obzvlášť v německé luteránské církvi — zatímco jiní byli studenty teologie. Jedinečný přístup k církevnímu životu a náboženské praxi, kterým se Obec křesťanů vyznačuje, se zrodil díky ochotné pomoci a radám Dr. Rudolfa Steinera. Původní kněžské svěcení přijal Dr. Friedrich Rittelmeyer, který potom vysvětil další kněze Obce křesťanů. Kněžské zplnomocnění bylo přijato „vertikálně“ a ne přes nějakou pevně stanovenou apoštolskou posloupnost.

Jaký je v Obci křesťanů postoj vůči ženám?

V Obci křesťanů není žádný konkrétní postoj vůči ženám. Od počátku hnutí byly ženy svěceny na kněžky a byly stejně aktivní jako muži. Vedoucí úlohy jsou zastávány ženami stejně jako muži. V současnosti přibližně třetinu aktivních kněží tvoří ženy.

Jak je Obec křesťanů financována? Jsou kněží placeni nebo jde o dobrovolníky?

Kněží jsou, pokud možno, finančně podporováni, takže mohou věnovat svůj čas kněžské práci bez toho, že by museli být současně zaměstnáni ještě jinde. Jejich osobní potřeby a potřeby jejich rodin se zohledňují spolu se zdroji potřebnými pro zabezpečení jejich práce. Peníze, na to vše potřebné, pocházejí z dobrovolných finančních příspěvků rodin a jednotlivců, kteří si váží toho, co jim Obec křesťanů dává. V Česku a na Slovensku je zatím příliš málo finančních příspěvků na to, aby se z nich zaplatily všechny náklady Obce křesťanů. Je proto prozatím nutné použít i jiné zdroje, např. pronájem prostor. Poměr darů a příspěvků vůči ostatním zdrojům sice v dlouhodobém měřítku vzrůstá, nicméně situace ještě stále není uspokojivá.

Věří Obec křesťanů v Bibli?

Obec křesťanů nemá žádnou oficiální víru. Každý jednotlivec má svou víru, kterou svobodně vyznává jako přesvědčení zrozené z jeho vlastních životních zkušeností. Jinými slovy — v Obci křesťanů není žádné dogma. Za své poznání, víru a pochopení je zodpovědný každý jedinec sám. Bible, obzvlášť Nový Zákon, hraje důležitou roli ve svátostech i v dalším životě Obce křesťanů. Svědčí o tom kroužky studia evangelia, kázání, přednášky, publikace a osobní studium. Mnozí kněží ovládají novozákonní řečtinu a někteří i starozákonní hebrejštinu.

Jestliže v Obci křesťanů není žádné dogma, jaký názor vlastně Obec křesťanů zastává? Jaký má postoj k otázkám potratů anebo homosexuality?

Opět, to jsou otázky, na které by každý jednotlivec v Obci křesťanů, ať již kněz či laik, odpověděl po svém. Já, jako pisatel této odpovědi, mohu říct: „Ať již jde o potraty či homosexualitu, nesoudím činy jiných lidí. Je to jejich zodpovědnost. Já jsem zodpovědný za své vlastní činy, tak jako jiní jsou zodpovědní za jejich. Pokud jde např. o někoho, kdo byl zraněn hetero- či homo-sexuálním stykem, a já s tím mám něco udělat, budu se snažit zaměřit na toto zranění a hledat způsob, jak ho vyléčit.“ Jiný jedinec v Obci křesťanů, může mít jiné stanovisko. Je to na jeho zodpovědnosti a svobodné volbě.

Mají kněží Obce křesťanů svobodu měnit způsob konání obřadů? Mohou měnit slova v rituálech?

Ne, nemohou. Mají svobodu na základě vlastní zodpovědnosti vyučovat skrze kázání, přednášky, své články či knihy, pokud to neodporuje záměrům svátostí vyjádřených ve formě a obsahu svátostných rituálů. Formy, předpisy a obsahy rituálů byly dány z vhledu a inspirace přesahující plány a úmysly jakéhokoliv člověka. Oprávněnost těchto rituálů vychází ze zdroje mimo dosah běžných lidských schopností. Proto žádný jednotlivec ani skupina není způsobilý činit takové změny. Tam, kde vznikne pochybnost ohledně jakéhokoliv aspektu původně zamýšleného předpisu, je tato věc řešena skupinou kněží. Ta se daným problémem důkladně zaobírá a konzultuje jej se širším okruhem svých kolegů. Občas nastanou změny ve formulacích, vztahujících se k překladu z německého originálu do jiného jazyka. I s těmi nejdrobnějšími vyjádřeními překládaných slov pracuje dlouhý čas skupina kněží, která se snaží o vyladění přesnosti a vhodnosti překladu.

Je Obec křesťanů pochybnou skupinou lidí, která „odchytává“ mladistvé a odtrhuje je od rodičů?

Ale ne! Člověk se nestává členem našeho společenství pouhým křtem. Dospívající člověk se může samozřejmě cítit naším příslušníkem. Členem se však může stát jen dospělý ze svého vlastního svobodného rozhodnutí. Od člověka, který u nás chce mít svatbu či pokřtít dítě, se nepožaduje, aby se nejprve stal členem. Naopak, on sám musí najít míru, do jaké je ochoten spojit se s Obcí křesťanů.

Je Obec křesťanů organizací, která rafinovanými triky obírá lidi o peníze za účelem vlastního obohacení?

Všechny příspěvky jsou dobrovolné. Dokonce ani členové nemají předepsanou sumu, kterou musí přispět, ale sami zvažují své možnosti. Jednou za rok (na výročním shromáždění) se snažíme podrobně vysvětlit, na co musíme vydat peníze a kolik jich budeme potřebovat. Pak už záleží na zodpovědnosti každého.

Je Obec křesťanů seskupením, které si z tradic původního křesťanství a z všeobecně uznávaných obsahů současného křesťanství vybralo jen jeden zvláštní názor (jednu oblast), aby zastávalo jen tento názor samotný?

Je pravda, že zaměření se na jeden názor (jednu oblast) může být zajímavé a může pomoci. Ale zastávat jen tento názor — to rozhodně ne! Vždyť i názory amerických Indiánů anebo australských Aboridžínců či Budhovo učení mohou jen a jen pomoci prohloubit porozumění křesťanství.

Je Obec křesťanů společenstvím, jehož členové musejí povinně vyznávat určité články víry, i když jim nerozumí anebo je považují za nesmyslné?

Obec křesťanů nezná nic takového jako je povinné vyznání víry. Kdo pozná křesťanský kult v podání Obce křesťanů, který je každému volně přístupný, a cítí, že jej v něm oslovuje božský svět, přijde znovu a možná se jednoho dne bude chtít s Obcí křesťanů spojit natrvalo. Porozumění Kristu a Jeho činu na Golgotě se tak bude prohlubovat.

Je Obec křesťanů společenstvím, které je malé a proto neznámé?

V Čechách a na Slovensku je Obec křesťanů skutečně malá, i když zde figuruje od roku 1925. Obec křesťanů totiž nevykonává žádnou misijní ani veřejně propagační práci (kromě nemnohých veřejných přednášek a konferencí), ale spoléhá na to, že ti, kdo hledají, ji najdou.

Je Obec křesťanů skupinou lidí, kteří vyznávají určitý „katalog víry“?

Ne. Svobodný člověk chce ve všech rovinách bytí získávat skrze studium stále větší poznatky. Čím více se něčím zaobírá a vyměňuje si názory s jinými lidmi, tím víc se budou jeho obzory rozšiřovat a jeho nedokonalé názory proměňovat.

Je Obec křesťanů institucí, která lidi vede silou své autority, předepisuje jim, jak mají žít a skrze smlouvy se státem uplatňuje svou moc?

Ne. Obec křesťanů odmítá jakékoliv spojení se státem. Rovněž je jí cizí vydávání předpisů, kterými by se lidé měli řídit. Život s kultem (mší a svátostmi) a evangeliem pomáhá člověku k tomu, aby se dokázal vést sám. Kdo hledá takovéto vedení, najde i ve svátosti zpovědi povzbuzení a podporu.

Je Obec křesťanů společenstvím s Kristem?

Slovo „církev“ pochází z řeckého slova „kyriaké“, které je odvozené od „Kyrios“ (Pán). Takto byl označován Kristus, když měla být obzvlášť zdůrazněna božskost jeho bytosti. Všichni, kteří k němu patří, kteří chtějí stát v Jeho Světle a dále působit v Jeho úmyslu, byli nazýváni „kyriaké“. V tomto smyslu se i Obec křesťanů chce neustále snažit být církví.

Je Obec křesťanů společenstvím s křesťany?

Ano, s křesťany, kteří možná vždy nejsou podle mých představ, kteří však následují ideál spojený s Kristem.

Je Obec křesťanů „církví antroposofů“?

Ne. Antroposofy mohou být lidé nejrůznějšího ražení: katolíci, židé i hinduisté, pochybovači i idealisté. To, co je spojuje, je vůle dopracovat se skrze studium duchovní vědy a výcvik myšlení, cítění a vůle k poznatkům v různých oblastech. Není proto divu, že antroposofie obohatila mnoho oblastí života: od zemědělství přes pedagogiku, medicínu, umění až po náboženský život. Mnozí antroposofové navštěvují i Obec křesťanů, mnozí členové Obce křesťanů jsou činní i v Antroposofické společnosti. Je to však vždy výrazem jejich svobodné vůle. Stejně tak nemusí mít antroposof s Obcí křesťanů, resp. člen Obce křesťanů s Antroposofickou společností nic společného.

Co má Obec křesťanů společné s antroposofií?

Antroposofie dává množství podnětů a příkladů, jak může i moderně myslící člověk znovu pochopit inspirující prameny Evangelia a pěstovat náboženský život. Antroposofie je pro mnohé rozhodující pomocí, ne pro reprodukování předem známého učení (což církve většinou činí), ale pro vyprávění a jednání z vlastních zkušeností a poznatků. Kdo tuto pomoc nechce anebo jí nerozumí, jednoduše jí nevyužije.

Obec křesťanů vůbec není křesťanským společenstvím — hovoří o Kristu jen naoko, protože jejím skutečným učením je antroposofie — východní neognostický surogát (náhražka)!

Na vyřčení takového úsudku je třeba neuvěřitelné dávky ignorace. Nejenže tu byla podána zcela nesmyslná charakteristika antroposofie — bez nějakého rozumného, nezaujatého pohledu — ale tvrdí se tu, že antroposofie je naší věroukou namísto křesťanství. Naším duchovním pozadím není nic jiného než inspirující knihy bible, naším úsilím není nic jiného než skrze sedm svátostí umožnit síle Kristově působit v lidských osudech.

Věří Obec křesťanů na dva chlapce jménem Ježíš?

Mluvme raději o dvou příbězích narození, které můžeme najít v Matoušovi a Lukášovi. Jsou totiž natolik odlišné, že jsou výzvou lidskému duchu. Jisté je, že pro evangelisty mělo hlubší význam poznání Krista jednak jako krále nebes a jednak jako dítěte nebes. Krále nebes, kterému se přišli poklonit tři králové (mágové), a také dítě nebes, které přináší spásu na Zem i do srdcí skromných pastýřů.

Víra člověka se mění spolu s jeho poznáním.

Obec křesťanů nemluví o Ježíši Kristovi, ale uctívá Slunečního Boha!

Ten, kdo tohle říká, nezná ani „proměnění na hoře“ z Evangelia, ani začátek Zjevení sv. Jana (Apokalypsy), protože tam se Kristus zjevuje ve své božské moci tak, že „jeho tvář zářila jako Slunce ve své plné síle“. To a nic jiného má na mysli Obec křesťanů, když hovoří o duchovním Slunci, aby zdůraznilo božství v pozemském člověku Ježíši, který nebyl jen člověkem, nýbrž Bohem, který se stal člověkem.

Tím jsme se ještě nedotkli otázky, zda již starší kultury netušily příchod Krista, když hovořily o Apolónovi či Osiridovi. Mimochodem, ani oni neučinili Slunce bohem, ale viděli v něm pouze viditelný projev Boha.

Jaké je stanovisko Obce křesťanů k otázce reinkarnace (převtělování)?

V dnešní době je velmi rozšířen názor, že člověk nežije na Zemi jen jednou. I takoví významní lidé jako Gotthold Ephraim Lessing, Johann Wolfgang Goethe anebo Wolfgang Amadeus Mozart se k němu vyjádřili pozitivně.

Na námitku, že takovýto názor odporuje křesťanství, je možno odpovědět odkazem na evangelium, v němž se sám Kristus snaží na příkladu Jana Křtitele o této věci poučit učedníky. Dvakrát se jim pokouší vysvětlit, že Jan Křtitel je Eliáš, který znovu přišel na Zem. „Kdo má uši k slyšení, slyš!“

Když Janovi učedníci odcházeli, začal Ježíš mluvit k zástupům o Janovi: „Na co jste se vyšli na poušť podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? Člověka oblečeného do drahých šatů? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo proč jste vyšli? Vidět proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: ‚Hle, já posílám posla před svou tváří, aby ti připravil cestu.‘ Amen, pravím vám, mezi těmi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo větší, než Jan Křtitel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je větší nežli on. Ode dnů Jana Křtitele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po něm sahají. Neboť všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to přijmout, on je Eliáš, který má přijít.“
[Mt 11:7–14]

Učedníci se ho ptali: „Jak to, že říkají zákoníci, že napřed musí přijít Eliáš?“ On jim odpověděl: „Ano, Eliáš přijde a obnoví všecko. Avšak pravím vám, že Eliáš již přišel, ale nepoznali ho a udělali s ním, co se jim zlíbilo; tak i syn člověka bude od nich trpět.“ Tehdy učedníci pochopili, že mluvil o Janu Křtiteli.
[Mt 17:10–13]

Nejjistější cestou je bez pochyby ta, kterou se vydal Rudolf Steiner: pozorovat vlastní život a zpětně uvažovat o příčinách. Ne vše v životě se dá vysvětlit dědičností nebo výchovou či libovůlí Boha (učení sv. Augustina o predestinaci — předurčení), ale já sám jsem příčinou svého osudu. Je, pravda, příjemnější hledat příčinu všech neštěstí v jiných lidech. Produktivnější je však hledat příčinu v sobě, ve skutcích a strastech v bližší či vzdálenější minulosti, dokonce i před narozením a početím.

Ke skutečné lidské důstojnosti patří i vědomí, že jsem do pozemského bytí vstoupil s určitou úlohou, že si přináším viny, které mám vyrovnat, i talenty, které mám rozvinout pro spásu svou i svých bližních. Takovéto chápání převtělování nevede (jak si někteří myslí) k bezstarostnému životu („vždyť se sem stejně vrátím“), ale naopak k větší zodpovědnosti vůči svému životu i celému tvorstvu.

Zastává Obec křesťanů k reinkarnaci nějaký postoj?

Členové Obce křesťanů se snaží o skutečný vhled i do této věci.

Jak se staví Obec křesťanů ke zrovnoprávnění žen?

Pozitivně. Žena je v Obci křesťanů rovnoprávná s mužem, a to i ve službě při oltáři, ať již jako ministrantka nebo jako kněžka na všech úrovních. Při vší rozdílnosti pohlaví jsou si muži a ženy v některých ohledech úplně rovni.

Nemělo by se zapomínat ani na Marii Magdalénu, která se ve svém ženském bytí jako první z lidí setkala se zmrtvýchvstalým Kristem. V té době byli Kristovi učedníci ještě plni pochybností.

Mohou se kněží/kněžky Obce křesťanů ženit/vdávat?

Ano. Jak muži, tak i ženy se mohou jako kněží/kněžky ženit/vdávat a mít děti. Sice to pro ně může znamenat mimořádnou zátěž, ale tak je to i u jiných povolání, které od člověka vyžadují plné nasazení a pohotovost 24 hodin denně.

Mimochodem, i apoštol Petr byl ženatý a celibát církev zavedla až po několika stoletích.

Co si Obec křesťanů myslí o nových sňatcích rozvedených?

Je to jejich rozhodnutí. Dnes se staly mnohé životní cesty individuálnějšími a osudy komplikovanějšími. Je prostou pravdou, že někteří lidé najdou naplnění až ve druhém svazku, že až v něm jejich předchozí zkušenosti nabudou potřebné zralosti. Není právě v takovém případě na místě pomáhající síla svátosti?

Je v Obci křesťanů někomu podruhé ženatému/vdané odepřeno přijímání?

Ne. Ten, kdo prosí o přijímání, v něm hledá posilnění a povzbuzení pro cestu svého osudu. Takže to přijímání nejen chce, ale vysloveně i potřebuje. Kristus nám byl i v tomto vzorem, protože pomáhal všude tam, kde ho někdo prosil.

Jak se Obec křesťanů staví k antikoncepci a umělým potratům?

Je to svobodné rozhodnutí každého jednotlivce. Tim, kteří věci rozumějí tak, že si lidská duše připravuje své pozemské vtělení dlouhý čas před samotným narozením, budou mít k novému životu úctu, která ovlivní jejich rozhodnutí. Je jasné, že člověk má pak zodpovědnost i za související okolnosti. Tehdy je potřebná jakákoliv pomoc. Odsuzování rozhodně neodpovídá křesťanskému postoji. Nikdo nemůže vědět, jak by se zachoval, kdyby byl v situaci toho druhého.

Obec křesťanů staví člověka na místo, které patří Bohu, a proto má namísto bohoslužby obřad posvěcení člověka!

Oba výrazy jsou pro nás stejně přijatelné, protože sloužit Bohu je to nejvznešenější, co může člověk činit. A obřad posvěcení člověka znamená, že člověk potřebuje obřad, který ho k pravému lidskému bytí posvěcuje, tedy mši svatou.

Obec křesťanů staví namísto spásy Ježíše Krista samospásu!

Nic není nesmyslnější než takovéto tvrzení. Každý, kdo se učí hrát na hudební nástroj, přece ví, že bez „shůry“ darovaného nadání, by si ani neškrtl. A přece musí cvičit, aby s tímto darem správně naložil.

Stejně tak my si ani neškrtneme bez Boží milosti a Kristova spásného činu. Ty by však vyšly vniveč, kdyby se nenašli lidé, kteří chtějí přijatou milost aktivně rozvíjet.