0. Obsah

1. Preambule

2. Název, působnost, sídlo, statutární orgán

3. Členění

4. Duchovní osoby

5. Členství

6. Život v Obci křesťanů

7. Hospodaření

8. Orgány sboru

9. Orgány Obce křesťanů v České republice

10. Mezinárodní vazby

11. Zánik

12. Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Preambule

1. Obec křesťanů v České republice usiluje o obnovu křesťanského náboženského života způsobem přiměřeným duchovní situaci dnešního světa.
2. Své poslání vidí ve zvěstování živého křesťanství, vytváření společenství na podkladě obnovených svátostí a s tím souvisící kulturní, charitativní, vzdělávací, publikační a další činnosti.
3. Obec křesťanů v České republice je součástí celosvětové organizace Obce křesťanů, založené v roce 1922 jako Hnutí za náboženskou obnovu. Celosvětové ústředí Obce křesťanů se nachází ve Stuttgartu v Německu.
4. Základem působení Obce křesťanů jsou svátostné obřady, konané podle celosvětově jednotného ritu. Ústředním motivem svátostí je Kristovo spásné působení na člověka a na svět. Člověk je jimi veden k zážitku Krista a k bezprostřednímu vztahu k Bohu. Obec křesťanů proto nemá žádnou závaznou věrouku.
5. Na území dnešní České republiky existuje a pracuje Obec křesťanů nepřetržitě od roku 1925 až dodnes. Svou činnost nikdy nepřerušila a vykonávala ji i v ilegalitě za vlády nacismu a komunismu. V období po roce 1989 až do zaregistrování jako náboženská společnost byla zastupována občanským sdružením Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu.
6. Obec křesťanů v České republice je otevřeným společenstvím, které podle svých možností poskytuje duchovní pomoc všem, kdo o ni svobodně požádají.

2. Název, působnost, sídlo, statutární orgán

1. Název náboženské společnosti je „Obec křesťanů v České republice“.
2. Obec křesťanů v České republice působí na území České republiky v rámci celosvětové Obce křesťanů a ve smyslu svého poslání svobodně rozvíjí přátelské styky a spolupráci se sbory a zařízeními celosvětové Obce křesťanů, jakož i s jinými skupinami a jednotlivci po celém světě.
3. Obec křesťanů v České republice sídlí na adrese Na Špejcharu 291/3, Praha 7.
4. Statutární orgán Obce křesťanů v České republice tvoří dvě osoby — předseda Synody Obce křesťanů a předseda Rady Obce křesťanů. Tyto osoby jednají společně. Statutární orgán zastupuje Obec křesťanů v České republice ve shodě s rozhodnutími Rady Obce křesťanů. Funkční období statutárního orgánu je dvouleté.

3. Členění

1. Základní jednotkou Obce křesťanů v České republice je sbor. Sbor je společenství členů a příznivců Obce křesťanů v místě, kde na základě vyslání duchovním správcem pravidelně působí kněz Obce křesťanů.
2. Sbor vzniká zahájením pravidelného působení a zaniká ukončením pravidelného působení ve smyslu odst. 1.
3. Orgány sboru jsou
   1. Shromáždění sboru,
   2. Rada sboru,
   3. případně Revizní komise sboru, pokud ji stanovy sboru předpokládají.
4. Samostatnými církevními právnickými osobami jsou sbory ustavené podle 8.1f a 9.1g a evidované podle zákona.
5. Obec křesťanů v České republice je tvořena sbory pracujícími na území České republiky.
6. Obec křesťanů v České republice může zakládat kulturní, charitativní, výchovná a vzdělávací, vydavatelská, správní a další účelová zařízení sloužící zabezpečení její práce a naplňování jejího poslání.
7. Účelová zařízení se mohou stát samostatnými právnickými osobami, pokud tak rozhodne Shromáždění Obce křesťanů.
8. Orgány Obce křesťanů v České republice jsou
   1. Synoda Obce křesťanů,
   2. Shromáždění Obce křesťanů,
   3. Rada Obce křesťanů,
   4. Revizní komise.

4. Duchovní osoby

1. Duchovními osobami Obce křesťanů v České republice (dále jen „kněžími“) jsou osoby řádně ustanovené podle předpisů celosvětové Obce křesťanů, které byly vyslány působit na území České republiky nebo jsou mimo aktivní službu a na území České republiky sídlí.
2. Kněz může působit jako farář sboru, duchovní správce nebo pracovník účelového zařízení Obce křesťanů v České republice.
3. Do úřadu faráře sboru vysílá a z úřadu odvolává kněze duchovní správce po dohodě s Radou sboru, v němž má kněz působit, a Radou Obce křesťanů. Duchovní správce může kněze z funkce faráře sboru též sám odvolat.
4. Úkolem faráře sboru je především sloužit sboru svátostmi, úřadem učitelským a pastýřskou službou. Kněz může ve sboru vykonávat dle potřeby a svých možností i další činnosti.
5. Do úřadu duchovního správce vysílá a z tohoto úřadu odvolává kněze organizace celosvětové Obce křesťanů po dohodě se Synodou Obce křesťanů.
6. Jako pracovníka do účelového zařízení vysílá a odvolává kněze duchovní správce po dohodě s Radou Obce křesťanů a s řídícím orgánem tohoto zařízení podle jeho stanov. Duchovní správce může kněze z funkce pracovníka účelového zařízení též sám odvolat.
7. Kněží se sdružují v Synodě Obce křesťanů (dále jen „Synodě“). Členy Synody jsou všichni kněží, kterým nebylo odňato právo účastnit se zasedání Synody. Synodě předsedá duchovní správce nebo jím pověřený zástupce (dále „předseda Synody“). Synoda rozhoduje o duchovních otázkách činnosti Obce křesťanů v České republice, to znamená o otázkách týkajících se
   1. uspořádání a provádění bohoslužebných a svátostných úkonů,
   2. kněžské služby a kněžských úřadů

5. Členství

1. O členství v Obci křesťanů v České republice se může ucházet každá zletilá osoba, která souhlasí s posláním Obce křesťanů a jejími cíli.
2. Za člena Obce křesťanů v České republice (dále jen „člen“) přijímá uchazeče farář sboru, k němuž se dotyčný hlásí. Farář oznámí přijetí nového člena Radě sboru, která je vezme na vědomí a vhodnou formou oznámí sboru.
3. Od okamžiku, kdy je členství oznámeno Radě sboru, získává člen všechna práva a povinnosti člena ve sboru, v němž byl za člena přijat.
4. Člen Obce křesťanů v České republice se může přehlásit do jiného sboru. Své rozhodnutí oznámí Radě sboru, který opouští, i Radě sboru, do nějž se nově hlásí.
5. Osoba, která se stala členem Obce křesťanů v jiné zemi a dlouhodobě pobývá v České republice, může být na vlastní žádost považována za člena Obce křesťanů v České republice. Žádost předloží Radě sboru, v němž hodlá uplatňovat svá členská práva a povinnosti.
6. Člen, který dlouhodobě pobývá mimo území České republiky, může oznámit pozastavení výkonu svých práv a poviností Radě sboru.
7. Člen má právo
   1. účastnit se plně svátostného života a všech dalších aktivit v Obci křesťanů v České republice,
   2. účastnit se a hlasovat při jednání Shromáždění sboru,
   3. volit a být volen do orgánů Obce křesťanů v České republice,
   4. účastnit se jako pozorovatel zasedání Shromáždění Obce křesťanů,
   5. účastnit se jako pozorovatel zasedání Rady sboru nebo Rady Obce křesťanů, pokud dotyčný orgán pro konkrétní zasedání nerozhodne jinak.
8. Člen je povinen podporovat Obec křesťanů v České republice duchovně i hmotně a podílet se na jejím životě. Míru a způsob plnění těchto povinností si s přihlédnutím ke svým možnostem a k potřebám Obce křesťanů určuje člen sám.
9. Ze strany Obce křesťanů není překážek, aby její členové byli současně i členy jiných církví a náboženských společností a účastnili se jejich života.
10. Členství zaniká
    1. úmrtím člena,
    2. vystoupením. Oznámení o vystoupení musí být doručeno písemně Radě sboru, jehož byl dotyčný členem. Okamžikem doručení členství zaniká. Rada sboru vezme vystoupení člena na vědomí a potvrdí mu ukončení členství v Obci křesťanů v České republice písemně.

6. Život v Obci křesťanů

1. Svátostného života a všech dalších aktivit v Obci křesťanů v České republice se mohou účastnit i ti, kdo se nechtějí stát jejími členy (dále „příznivci“). Příznivci se přiměřeným způsobem podílejí na životě sboru a Obce křesťanů, nemají však právo volební a jednací. Mohou se účastnit jednání Shromáždění sboru jako hosté a pozorovatelé, pokud se Shromáždění sboru neusnese jinak.
2. Obec křesťanů v České republice respektuje u svých členů a příznivců svobodu svědomí v otázkách víry a života.
3. Obec křesťanů v České republice neomezuje své členy a příznivce v soukromém ani veřejném vyjadřování náboženských a duchovních postojů a názorů ani v žádných jiných činnostech. Členové a příznivci však nesmějí jednat tak, jako by se jednalo o názory a postoje Obce křesťanů.
4. Členové a příznivci Obce křesťanů jsou povinni navzájem se plně respektovat na rovině duchovní i občanské.

7. Hospodaření

1. Obec křesťanů v České republice je finančně samostatná a nezávislá na státních příspěvcích.
2. Základem hospodaření Obce křesťanů v České republice jsou příspěvky jejích členů a příznivců. Další finanční prostředky k zajištění svého poslání může Obec křesťanů v České republice získávat z příspěvků jiných fyzických i právnických osob, z darů a dědictví, ze sbírek, z výdělečných činností konaných ve shodě s posláním Obce křesťanů v České republice, z půjček a úvěrů, z dotací, z výtěžků movitého, nemovitého a nehmotného majetku, případně z dalších zdrojů, které neodporují poslání Obce křesťanů v České republice.
3. Obec křesťanů užívá svých prostředků k zajišťování své náboženské činnosti a souvisících činností ve shodě se svým posláním.
4. Správu majetku vykonává Rada Obce křesťanů, která je zvolena Shromážděním Obce křesťanů.
5. Právnické osoby a církevní právnické osoby ustanovené Obcí křesťanů v České republice v rámci své běžné činnosti hospodaří samostatně se svými prostředky a majetkem.
   Zacházení s prostředky a majetkem přesahujícím rámec běžného hospodaření právnické osoby nebo církevní právnické osoby je vázáno na souhlas Rady Obce křesťanů. To se týká zejména
   1. koupě, prodeje a pronájmu nemovitostí,
   2. zacházení s dary, odkazy a dědictvími mimořádné velikosti,
   3. přijímání úvěrů a jiných finančních a majetkových závazků,
   4. zaměstnávání osob na dlouhodobý pracovní úvazek.
6. V případě zániku právnické osoby nebo církevní právnické osoby se zůstatek majetku převádí do vlastnictví Obce křesťanů v České republice.
7. Nakládání s majetkem při zániku Obce křesťanů v České republice upravuje článek 11 těchto stanov.

8. Orgány sboru

1. Nejvyšším orgánem sboru je Shromáždění sboru. Jeho členy jsou všichni členové Obce křesťanů v České republice, kteří příslušejí ke sboru, včetně kněží ve sboru působících. Shromáždění sboru se schází k jednání zpravidla jednou ročně. Shromáždění sboru svolává Rada sboru.
   Shromáždění sboru
   1. volí Radu sboru,
   2. z řad členů sboru vyjma kněží volí zástupce do Shromáždění Obce křesťanů,
   3. schvaluje zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření vydanou Radou sboru,
   4. usnáší se na návrhu stanov sboru či na návrzích doplňků a změn stanov sboru a předkládá je Shromáždění Obce křesťanů ke schválení,
   5. volí revizní komisi, pokud ji stanovy sboru předepisují,
   6. pro získání právní subjektivity sboru předkládá návrh na ustanovení sboru jako samostatné církevní právnické osoby Shromáždění Obce křesťanů,
   7. usnáší se o všech otázkách týkajících se života sboru, které nespadají do kompetence Synody Obce křesťanů a Shromáždění Obce křesťanů,
   8. je místem rozhovoru o všech otázkách týkajících se života sboru.
2. Rada sboru je výkonným orgánem sboru. Jejími členy jsou jednak zástupci farářů sboru, jednak zástupci volení Shromážděním sboru z řad členů Shromáždění sboru. Zástupců volených Shromážděním sboru musí být většina. Nestanoví-li stanovy sboru jinak, je funkční období Rady sboru 2 roky.
   Rada sboru
   1. řídí činnost sboru,
   2. společně rozhoduje o všech záležitostech sboru s výjimkou duchovních záležitostí sboru a těch záležitostí, které náleží do kompetence Rady Obce křesťanů nebo Synody Obce křesťanů,
   3. každoročně vydává zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření a předkládá je Shromáždění sboru ke schválení a po schválení Radě Obce křesťanů k informaci.
3. Statutární orgán sboru tvoří předseda Rady sboru a kněžský zástupce. Předsedu si volí Rada sboru; předsedou nesmí být kněz Obce křesťanů. Faráři sboru volí ze svého středu zástupce, který spolu s předsedou zastupuje sbor ve shodě s rozhodnutími Rady sboru.

9. Orgány Obce křesťanů v České republice

1. Shromáždění Obce křesťanů je nejvyšším orgánem Obce křesťanů v České republice. Jeho členy jsou zástupci zvolení shromážděními sborů na období dvou let a členové Synody Obce křesťanů stojící v aktivní službě. Shromáždění svolává Rada Obce křesťanů nejméně jednou za rok.
   Shromáždění Obce křesťanů
   1. schvaluje stanovy Obce křesťanů v České republice a přijímá jejich doplňky a změny,
   2. schvaluje stanovy sborů a doplňky či změny stanov sborů na návrh Shromáždění sboru,
   3. volí Radu Obce křesťanů,
   4. schvaluje zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření vydanou Radou Obce křesťanů,
   5. volí revizní komisi,
   6. schvaluje zakládání a rušení účelových zařízení Obce křesťanů v České republice, příp. rozhoduje o jejich ustanovení jako samostatných právnických osob nebo církevních právnických osob,
   7. na návrh Shromáždění sboru rozhoduje o ustanovení sboru jako samostatné církevní právnické osoby,
   8. usnáší se o dalších otázkách týkajících se života celé Obce křesťanů v České republice, s výjimkou duchovních záležitostí.
2. Rada Obce křesťanů je výkonným orgánem Obce křesťanů v České republice. Jejími členy je 5 zástupců, které volí z řad svých členů Shromáždění Obce křesťanů na období 2 let, dále předseda Synody a jeden další kněz, volený Synodou Obce křesťanů.
   Rada Obce křesťanů
   1. řídí činnost Obce křesťanů v České republice,
   2. každoročně vydává zprávu o činnosti a zprávu o hospodaření a předkládá je Shromáždění Obce křesťanů ke schválení,
   3. rozhoduje o všech dalších záležitostech Obce křesťanů, s výjimkou duchovních záležitostí, které náležejí Synodě Obce křesťanů, a záležitostí týkajících se pouze jednotlivých sborů, které náležejí Radě sboru.
   Rada si volí ze svých členů předsedu; předsedou nesmí být kněz Obce křesťanů.
3. Revizní komise je orgán volený Shromážděním Obce křesťanů na období 2 let a Shromáždění Obce křesťanů odpovědný. Revizní komise kontroluje správnost a věrohodnost hospodaření Obce křesťanů se svěřenými prostředky a o zjištěných skutečnostech podává zprávu Shromáždění Obce křesťanů.
4. Všechny orgány Obce křesťanů se při všech svých jednáních a rozhodování řídí Jednacím řádem. Tento Jednací řád a jeho případné změny schvaluje Shromáždění Obce křesťanů.

10. Mezinárodní vazby

1. České i zahraniční náboženské sbory, usilující o obnovu náboženského života ve smyslu Obce křesťanů, se sdružují v celosvětové organizaci Obce křesťanů a podle svých možností a společných dohod se podílejí na jejím řízení a financování.
2. Celosvětová organizace Obce křesťanů se dělí na oblasti, sdružující sbory určitých zeměpisných nebo politických celků. Sbory se podle svých možností a společných dohod podílejí na řízení a financování organizačních struktur své oblasti.
3. Sbory náležející do celosvětové Obce křesťanů, které se nacházejí na území jednoho státu, si vytvářejí právní formu pro své působení v souladu s cíli Obce křesťanů a s místním zákonodárstvím.
4. Správu celosvětového hospodaření Obce křesťanů zajišťuje Nadace Obce křesťanů (Stichting de Christengemeenschap, Foundation The Christian Community) se sídlem v Amsterodamu.
5. Nejvyšším orgánem Nadace Obce křesťanů je Správní rada (Council), složená ze zástupců jednotlivých oblastí a zástupců celosvětové synody Obce křesťanů.
6. Řízením Nadace Obce křesťanů je pověřen Výkonný výbor (Executive Committee), který volí ze svých řad členové Správní rady.
7. Obec křesťanů v České republice je právní formou pro náboženské působení ve smyslu Obce křesťanů na území České republiky podle odst. 3 a zároveň správní oblastí ve smyslu odst. 2. Jako taková se podílí na financování celosvětové organizace Obce křesťanů a jejích účelových zařízení a vysílá své zástupce do Správní rady. Tito zástupci jsou voleni Shromážděním Obce křesťanů na dobu určenou jednacím řádem Správní rady.
8. Kněží Obce křesťanů jsou celosvětově organizováni v kněžstvo Obce křesťanů, které je řízeno Vrchní duchovní správou Obce křesťanů (Oberlenkung der Christengemeinschaft) se sídlem ve Stuttgartu. Podrobnosti kněžské organizace a vzájemných vztahů řeší vnitřní předpisy Obce křesťanů.
9. Odpovědnost za vzdělávání kandidátů na kněžství i další vzdělávání kněží nese Vrchní duchovní správa Obce křesťanů. Příprava na kněžství se odehrává zpravidla formou vysokoškolského studia na k tomuto účelu zřízených kněžských seminářích. Obec křesťanů v České republice může vysílat studenty ke studiu na kněžském semináři nebo kněze k dalšímu profesnímu vzdělávání do zahraničí a přidělovat jim k tomuto účelu finanční podpory.

11. Zánik

1. Obec křesťanů v České republice zaniká, zaniknou-li všechny její sbory na území České republiky. Zánik konstatuje Shromáždění Obce křesťanů, svolané k tomuto účelu Radou Obce křesťanů.
2. Rada Obce křesťanů ustanoví likvidační komisi, která zajistí převod zůstatku majetku Obce křesťanů v České republice Nadaci Obce křesťanů (viz 10.4).

12. Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Obec křesťanů v České republice je právním nástupcem spolku Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu, registrovaného Ministerstvem vnitra České republiky pod č. VSP/1-3605/90-R, identifikační číslo organizace 14890631.
2. Majetek spolku Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu přechází okamžikem její registrace v majetek Obce křesťanů v České republice.
3. Členové spolku Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu se okamžikem její registrace stávají členy Obce křesťanů v České republice.
4. Výbor spolku Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu je povinnen po registraci svolat první zasedání Shromáždění Obce křesťanů, které zvolí Radu Obce křesťanů a tím umožní neprodlené ustanovení statutárního orgánu. V době od registrace Obce křesťanů v České republice do zvolení Rady Obce křesťanů vykonává její pravomoci Výbor spolku Obec křesťanů – hnutí za náboženskou obnovu, statutární orgán je zastupován předsedou Výboru.
5. Dokud velikost Obce křesťanů v České republice nevyžaduje ustanovení vlastního duchovního správce, vykonává tuto funkci duchovní správce jedné z okolních oblastí. Na území České republiky jej zastupuje předseda Synody Obce křesťanů.
6. Tyto Stanovy byly přijaty valným shromážděním Obce křesťanů, které se konalo dne 6. dubna 2002 a jehož úkolem bylo ustavit Obec křesťanů v České republice jako registrovanou náboženskou společnost ve smyslu zákona č. 3/2002 Sb.
7. Pro registraci Obce křesťanů jako náboženské společnosti podle zákona č. 3/2002 Sb. jsou Stanovy opatřeny přílohou popisující souvztažnost mezi požadavky zákona a jednotlivými body Stanov.